Japonský topol - pěstování
PŘEDSADEBNÍ PŘÍPRAVA
RRD (rychle rostoucí dřevinu) Japonský topol vysazujeme na dobře odpleveleném pozemku. S přípravou je nutno začít obvykle rok dopředu před výsadbou. V našich podmínkách je důležité především maximálně omezit růst plevelů v době výsadby a ještě 1 - 2 roky po výsadbě. Plevele omezují růst vysázených japonských topolů dvojím způsobem: jednak kořenovou konkurencí (připravují japonský topol o vodu a živiny) a nadzemní konkurencí vegetačních orgánů (omezují až zamezují přístupu světla k rašícím prýtům).
Příprava pozemku se provede na podzim orbou a na jaře stačí jen zkultivovat a urovnat. Na silně zaplevelených pozemcích je dobré zorat ještě na jaře, ale nutné je orbu provést co nejdříve, aby došlo k opětovnému obnovení půdní vzlínavosti vody - kapilarity. Tím japonský topol využije co nejvíce zimní půdní vláhy zakořenění a rychlému růstu
JAK VYSAZOVAT JAPONSKÝ TOPOL
Těsně před výsadbou je důležité řízky japonského topolu namočit na 1 - 2 dny do vody, zejména pokud nebyly skladovány v optimálních podmínkách. Toto opatření je zcela nutné pro výsadby prováděné v obdobích nebo oblastech výskytu jarních přísušků. Na extrémě nepříznivých stanovištích je možné výsadbu provézt ze zakořeněných řízků - sazenic. Optimální doba výsadby je v měsících únor až duben, dle počasí a místních půdních podmínek.
V případě manuální výsadby se řízky ručně zapichují rovně nebo mírně šikmo do připravené půdy. Tam, kde je půda slehlá a ruční zapichování nelze provádět kvůli poškozování řízků, je možno si vyrobit jednoduchý ruční sazeč z železné kulatiny. Tím se nejdříve udělá do půdy díra a do ní se potom zasune řízek. Musí být skoro celý v zemi - důležité je, aby na části, která vyčnívá ze země (tj. 2 až 3 cm) byly 1 - 2 pupeny. Jinou možností, kdy je půda už značně vyschlá můžeme použít osvědčenou metodu zatloukání řízků do půdy gumovou paličkou. Půdu v okolí zasazeného řízku zhutníme přišlápnutím. Tuto možnost nelze použít u velmi slabé sadby. Neméně důležité je sázet řízky pupenem směřujícím nahoru, jinak rašící lístky porostou do země a řízek nevzejde. Velmi vhodné je si řádek před výsadbou označit napnutým provázkem, tak aby výsadba byla provedena rovně - velmi to usnadňuje mechanizovanou údržbu a ruční odplevelování. Jinou variantou výsadby může být speciální sázecí stroj, používá se především při osazování větších ploch (desítky hektarů).
Spon řádků určíme podle toho na jaký sortiment se japonský topol rozhodneme pěstovat.
Pěstování na štěpku (obmýtí 2 - 3 roky) - obvykle se sklízí mechanizovaně, např. kukuřičnou řezačkou, pak můžou být vysázeny dvojřádky o sponu 0,50 - 0,50 až 0,70 - 0,70 a jednotlivé dvojřádky od sebe 300 cm.
Na polena (obmýtí 5 - 6 let) - sklízí se ručně (motor. pila), nebo mechaniz. (harvestor) - jednořádky spon 0,60 - 0,75 x 160 - 200 cm. Hustým sponem v řadách zajistíme tzv. samočištění kmenů stromů, takže stromy jsou rovné a do 1/2 až 2/3 výšky bez větví.
Obvyklé spony: - jednořádek (0,5 - 0,6m) x (1,5 - 3m - mezi jednořádky), osvědčilo se (0,6x2m)
- dvojřádek (0,75) x (0,75) a (1,5 - 3m - mezi dvojřádky)
- pro reprodukční porosty matečnic se používá jednořádkový spon (0,5 - 0,30m) x (1,5 - 2m mezi
jednořádky)
Přesné určení sponu závisí na dostupné mechanizaci, která se používá k výsadbě a odplevelování. Optimální množství je 8000 ks řízků na jeden hektar.
ÚDRŽBA PLANTÁŽE
Následná údržba vysázených topolů hlavně v prvních dvou letech, spočívá především v odplevelování. Efektivní je začít odplevelovat japonský topol co nejdříve po zasázení.
Prostor mezi řádky lze dobře udržovat - oráním, kosením, plečkováním, rotavátorováním, mulčováním obvyklou zemědělskou mechanizací. V řádku se osvědčilo ruční okopávání nebo plečkování. Prýty z dobře rašících řízků obykle přerostou plevele v letních měsících kdy dosáhnou výšky 50-80 cm.
Nadzemní konkurence plevelů může v kombinaci s jinými nepříznivými vlivy (sucho, pomalé odplevelování) dokonce způsobit zvýšení ztrát v mladých výsadbách již v prvním roce do takové míry, že je lepší výsadbu zrušit. Děje se tak obvykle tím, že se už 2-4 týdny po výsadbě vitální porost plevelů uzavře nad rašícími prýty (10-15 cm vysokými) a ty postupně zahnijí. V této době je již velmi obtížné řádky odplevelit i ručně protože prýty jsou špatně rozeznatelné od plevelů. Na špatně udržovaných plochách, kde rostou řízkovance v hustém nárostu plevelů, jsou jejich růst i produkce biomasy nebo řízků neekonomické.
Chemická ochrana proti plevelů bývá používána jen vyjímečně, protože topoly jsou na ni citlivější než běžné plevely.
SKLIZEŃ
Předpokládaná doba existence výmladkové plantáže je 15 - 25 let znamená to, že bude sklizena 4 - 5 krát. Zajímavá je relativní volnost při rozhodování o roku sklizně. Pokud není situace na trhu (poptávka) výhodná, může se sklizní počkat do roků dalších. Japonský topol se sklízí po 2 - 3 letech na štěpku a v 5 letech se kácí stromy o průměru 18 - 25 cm při výšce 15 - 20 m tzv. na polínka. Nejvhodnějším obdobím pro sklizeň jsou zimní měsíce (prosinec - březen), kdy je obsah vody v pletivech nejnižší a je možno využít volných pracovních sil a strojů.
Pro sklizeň na štěpku se používají většinou samojízdné, ale i tažné sklízecí stroje schopné okamžité výroby dřevní štěpky přímo na poli (tzv. štěpkovače). Je možno použít i upravený kombajn na kukuřici.
Sklizeň na polínka se provádí většinou ručně např. motorovou pilou, ale je možné použít také stroje typu harvestor. Reprodukční - matečnicová plantáž má efektivní dobu životnosti 10 - 15 let. Sklízí se jednoleté výhony (prýty), které se po nakrácení na délku 20 cm (řízky) používají jako sadební materiál.
Největší výhodou plantáží Japonských topolů je, že po kácení není třeba znovu sázet, topoly začnou opět růst z pařezů.
RUŠENÍ PLANTÁŽE
Ve věku 15 - 25 let, když začne výnos produkční plantáže klesat pod úroveň ekonomické rentability, je vhodné plantáž zrušit. Po poslední sklizni jsou speciálními frézami odstraněny pařízky a zbytek kořenů je pak vyorán hlubokou orbou nebo rotavátorem. Zbytky kořenů slouží v půdě jako drenáž a provzdušní hlubší vrstvy ornice. Pokud je stav půdy po produkční plantáži dobrý je možno plochu na jaře osít jinou plodinou (obilí apod.) Pokud je živinová rovnováha půdy narušena doporučuje se půdu dohnojit nebo osít jetelo-travní směsí nebo vojtěškou.
Čerpáno z www.vukoz.cz
Odkazy: